Ve společnosti Photon Water se veškerá naše práce soustředí na to, aby byla čistá a zdravá voda dostupná pro co největší počet lidí.
U příležitosti Světového dne vody jsme si o vodě povídali s Petrem Kvapilem, generálním ředitelem Photon Water v České republice, a Ianem Phillippsem, generálním ředitelem Photon Water v Austrálii.
Petr Kvapil: Voda je pro mě nespoutaný živel, bez kterého nemůžeme žít. Základní a všudypřítomná látka mnoha forem a skupenství s obrovským přesahem ekologickým, společenským, kulturním, ekonomickým i politickým.
Ian Phillipps: Voda je klíčová pro život, komunitu a obchodní vztahy po celém světě. Miliardy lidí žijí v oblastech s nedostatkem vody a bez příslušných opatření se toto číslo v příštích dvaceti letech rychle zvýší. Čistá voda musí být řešena prostřednictvím programů na ochranu, hospodaření, úpravu a opětovné využití vody.
Jak Photon Water, tak i ostatní, kteří pracují ve vodohospodářském sektoru, se musí s těmito cíli ztotožnit, abychom společně ochránili vodu pro naši budoucnost.
Ian Phillipps (uprostřed) s kolegou Manuelem Ciliou (vlevo) a zákazníkem při instalaci systému pro monitoring vody.
Petr Kvapil: S vodou jsem ve spojení odjakživa. Své rané mládí jsem strávil na Slapech v podstatě pořád ve vodě a od tří let umím plavat. Reálně jsem vodu začal studovat až na vysoké škole, na Přírodovědecké fakultě UK, obor Hydrogeologie – tedy věda o podzemních vodách.
Tento obor jsem si zvolil víceméně náhodou, v maturitním ročníku z katalogu vysokých škol. Hydrogeologie mě zaujala jako komplexní obor s velkým přesahem. Studium geologických oborů ve své době otevíralo i cestu do zahraničí, kam nebylo tehdy snadné vyjet.
První pracovní zkušenost jsem získal ve čtvrtém ročníku vysokoškolského studia, kdy jsem nechal zaměstnat na částečný úvazek ve společnosti zabývající se vodními zdroji a sanací podzemních vod. Od té doby v tomto oboru působím, jen spektrum činností se stále rozšiřuje dle společenských potřeb, poptávky po službách, expertních činnostech a produktech s vodou souvisejících.
Praktické zkušenosti ze studia geologie a hydrogeologie jsem nabyl v Petrohradě na Hornickém institutu a později díky zahraničním stážím a expedicím do Petrohradské a Pskovské oblasti, na Krym, do Kyrgyzstánu či na Zakarpatskou Ukrajinu a důlnímu mapování ve slovenské Rožňavě. Další odbornou orientaci do oboru Chemie životního prostředí a řešení kontaminace vod ovlivnilo mé působení s ukončeným doktorátem na francouzských univerzitách v Marseille, Besanconu a Ales a pozdější spolupráce s odborníky v oboru významné University of California, Berkeley, s dalším směřováním na problematiku kontaminovaných míst.
Pracoval jsem také na několika zajímavých projektech v oblasti sanace jako například: vybombardovaná rafinerie v Pančevo Srbsku, bývalé vojenské výcvikové prostory sovětské armády nebo chemická fabrika Spolchemie.
Ian Phillipps: Měl jsem to štěstí, že jsem po dokončení studia chemického inženýrství nastoupil do globální inovativní společnosti zabývající se úpravou vody se sídlem v USA. Tato společnost se zabývala udržitelností vodních zdrojů dávno předtím, než byl vůbec tento termín vymyšlen, ve 30. letech 20. století. Z této společnosti jsem si odnesl mnoho skvělých zážitků a pracovních zkušeností ve spolupráci s různými týmy v Austrálii, Asii a po celém světě. Pracoval jsem v technickém prodeji, v provozu a postupně i na vedoucích pozicích. Následně jsem získal zkušenosti s oblasti nakládání s nebezpečnými kapalnými odpady a obnovou zdrojů. Práce související s vodou byla základem mé kariéry a bude tomu tak i nadále.
Petr Kvapil: Nejzajímavější je neuvěřitelná pestrost a spojitost s mnoha dalšími obory a aktivitami o které jsem se zmiňoval výše. Tedy v konkrétním případě samotný přesah do oborů souvisejících s kvalitou i množstvím vody: chemie, hydraulika, geologie, biologie, limnologie, a další. Asi jen obtížně mohu vyjmout některou z prováděných aktivit, ale největším uspokojením je vždy dobrý výsledek, pokud se ho podaří dosáhnout.
Ian Phillipps: Bezesporu lidé, se kterými pracuji. Přinášejí mi energii, umí mě rozesmát a umocňují důležitost toho, co děláme. Líbí se mi, že skvěle spolupracujeme a společně podporujeme naše zákazníky v řešení problémů souvisejících s vodou, které jsou celosvětově kritické.
Petr Kvapil: V tuto chvíli považuji za nejzajímavější dva dlouhodobé projekty PWT. V oblasti Lake managementu se jedná o projekt řešící kvalitu vody v kaskádě vodních nádrží Mšeno (Jablonec nad Nisou), kde se aplikuje anebo připravuje mozaika opatření pro zlepšení kvality koupací vody.
Druhým projektem je výzkumně vývojový evropský projekt, který nám umožňuje dále posunout naší (patentovanou) technologii čištěné podzemních vod využívající kombinaci elektrokinetiky a nanočástic elementárního železa. Projekt nás zároveň dostává na zajímavou kontaminovanou lokalitu v severním Španělsku.
Ian Phillipps: Líbí se mi, že "žijeme svou strategii" prostřednictvím úzké spolupráce v rámci našich vodohospodářských a energetických projektů. Právě teď vyvíjíme převratnou technologii v oblasti energetiky, jde o velkou solárně-termální elektrárnu, která bude nepřetržitě poskytovat energii ve velkém měřítku. Jsem nadšený z dopadů tohoto projektu na vodu a z toho, že díky této synergii s energetikou budeme schopní dodávat okolním komunitám a průmyslu čistou, čerstvou a levnější vodu.
Musím přiznat, že náš současný projekt v oblasti remediace ve spolupráci s australskou vládou a ministerstvem obrany je můj oblíbený. Výsledky projektu se sice teprve rýsují, ale málokdy jsem u klienta cítil takovou podporu – jejich touha dosáhnout skvělého výsledu a podpora tohoto technicky složitého projektu je zcela ojedinělá.
Petr při odběru vzorků vody v jezeře.
Petr Kvapil: Myslím, že nejnáročnější a nejméně úspěšnou činností byla obchodní aktivita v Peru. I přestože se podařilo získat finanční prostředky na rozvoj a sestavit zajímavý seznam obchodních příležitostí, nepodařilo se nám dosáhnout stabilní fungující obchodní společnosti v Peru a Latinské Americe. Tomuto projektu jsme věnovali velké množství energie, času i finančních prostředků a na konci roku 2021 jsme se rozhodli naši pobočku v Peru zavřít. Na druhou stranu byla tato aktivita mimořádnou zkušeností nejen pro mě, ale i pro mé kolegy, kteří se podíleli na podpoře našeho peruánského týmu.
Ian Phillipps: V průběhu let jich bylo mnoho v nejrůznějších odvětvích jako je těžební průmysl, nakládání s nebezpečným odpadem a pitnou vodou. Na různých trzích vidím různé výzvy, přičemž země s nedostatkem vody, jako je Indie a Austrálie, si vyžadují inovativní myšlení, aby vodou šetřily, chránily ji i upravovaly. Pracoval jsem také s klienty z oblasti průmyslu, kteří nechápou hodnotu vody jako zdroje, ale vidím, že mnozí již mění své názory, což je osvěžující.
Nejdůležitější je pro mě potřeba neustálého zlepšování, to, že se mohu poučit z chyb, získat zpětnou vazbu a zlepšit se pro další projekt. Za posledních pár let jsem se v této oblasti hodně rozvinul.
Jednou z nejnáročnějších pracovních zkušeností byl pro Petra Kvapila (vlevo) vstup společnosti na trh úpravy vody v Latinské Americe.
Petr Kvapil: Myslím, že nejvážnějšími problémy, na který má PW řešení je prokázaná všudypřítomnost nebezpečných polyfluorovaných látek PFAS v pitných, povrchových i podzemních vodách. Tato problematika sice v ČR prozatím nestojí na prvním místě priorit, domnívám, se ale, že toto je do budoucna nejpalčivější problém, pro které PW připravuje anebo již má připravená řešení. Vedle těchto specifických kontaminantů má PW zkušenosti a umí řešit další celou škálu kontaminantů jakými jsou ropné látky, oleje a různá toxická rozpouštědla nebo pesticidy.
Ještě bych rád zmínil v ČR velmi palčivou problematiku eutrofizace povrchových vod, které se PW dlouhodobě věnuje a nabízí komplexní řešení.
Ian Phillipps: Austrálie je zemí, kde je voda velmi nedostatková, ačkoli v současné době se potýkáme s mimořádně ničivými a rozsáhlými povodněmi na východním pobřeží. To samo o sobě přináší výzvy pro ty, kteří byli zasaženi povodněmi, kteří nemohou žít ve svých domovech nebo nemají přístup k čisté a čerstvé vodě. Ponecháme-li stranou záplavy, mnohem více obyvatel bude časem bojovat o omezené vodní zdroje. Voda je stále vzácnější, vodonosné vrstvy se nedoplňují a povrchová voda vyžaduje lepší hospodaření. Úspora vody je klíčovou otázkou, zejména pro průmysl, který by měl snížit její spotřebu ve svých technologických procesech.
Petr Kvapil: Asi největší výzvou do roku 2022 je projekt srážení fosforu na nátoku do vodní nádrže Mšeno v Jablonci a do Tyršova koupaliště v Rakovníce. Je to činnost, ke které máme odborné předpoklady, ale reálně to bude pro nás první provozní zkušenost. Druhou výzvou pro nás bude zahájení pilotních zkoušek nanoremediace ve Španělsku pro nadnárodní společnost Solvay. V tomto případě bude mobilizována poměrně velká část techniky a osob, budou realizovány vrtné práce, aplikace nanočástic elementárního železa a elektrokinetické podpory ve vzdálené lokaci zmiňovaného severního Španělska.
Ian Phillipps: V současné době se snažíme pomáhat při sanaci kontaminovaných území, která byla zasažena nebezpečnými kapalnými odpady a chemikáliemi PFAS. Tyto látky jsou vysoce rozpustné a mohou mít negativní dopad na životní prostředí. Doufáme, že se zavedením řešení sanace povrchových i podzemních vod dokážeme zlepšit životní prostředí, vyřešit problémy našich klientů a také přispět k pozitivnímu dopadu na okolní komunity.
Petr Kvapil: Mým snem, který se myslím právě plní, je rostoucí a fungující, vodohospodářsky zaměřená společnost s týmem zajímavých spolupracovníků a partnerů, bez kterých toho není možné dosáhnout.
Ian Phillipps: Líbí se mi myšlenka pokračovat v tom, co děláme nyní, ale ve větším měřítku, s tím, jak se rozšiřují naše obchodní kapacity!
Petr Kvapil: Z praktických a životně důležitých věcí bych rád vyřešil soběstačnost řešení pitné, užitkové i odpadní vody na vlastním pozemku, ze zájmových aktivit bych se rád více věnoval windsurfingu a naučil se ovládat kite. Dovolenou s dětmi plánujeme vždy u vody, kolem vody, na vodě anebo na sněhu. Na druhou stranu jsme rádi, pokud alespoň chvíli neprší.
Ian Phillipps: Myslím, že mám dobrý vztah k vodě, profesně i osobně. Jako potápěč jsem během 30 let absolvoval téměř tisíc ponorů a strávil čas zkoumáním podvodních jeskynních systémů v Austrálii. Jsem také vášnivým plavcem, můžete mě najít v oceánu téměř každý den, pokud mi to práce dovolí. Coby junior jsem závodně plaval a patřím do historického plaveckého klubu tady v Sydney. Absolvoval jsem také mnoho plaveckých závodů v oceánu, přičemž můj nejpamátnější (a bolestivý) byl sólový přeplav na ostrov Rottnest u pobřeží Západní Austrálie, na vzdálenost 20 km.
Ian je nadšeným potápěčem a baví ho zejména zkoumání podvodních jeskyní.
Petr Kvapil: Každý může přispět a začít u sebe doma. Stačí jen být „dobrým hospodářem“ jak z pohledu šetrného využívání zdrojů vody, tak z pohledu jejich jakosti (využívat jen to, co opravdu potřebujeme a zamyslet se, co do kanálu nepatří). Myslím, že toto platí obecně, nejen v oblasti vody, ale i energií a využívání dalších materiálů a zdrojů.
Ian Phillipps: Vážit si vody. Globálně nemáme ani kapku nazbyt. Pokud budeme s vodou šetřit, nemusíme ji tolik upravovat ani hledat další zdroje vody, které bychom mohli využít. Myslete a jednejte lokálně a podpořte iniciativy, které se budou odehrávat ve vaší komunitě, městech nebo zemi. Když mluvíte s těmi, kteří jsou postiženi nedostatkem čisté sladké vody, uvědomíte si, že hodnota vody je nevyčíslitelná. Voda je omezený zdroj, a proto musíme pro její zachování, zásobování a hospodaření s ní uplatnit nekonečnou vynalézavost.